V bývalém domě pro místní chudé Olešnice žil jednou jeden švec. Kdysi v noci, bylo to kolem půlnoci, potkal nedaleko svého domova Zeleného mužíčka. Už o něm několikrát slyšel a věděl, že má ve zvyku v noci přemisťovat mezníky a tak zlobit lidi.
Také dnes nesl jeden mezník a povídal si: „Co mám dělat s tím kamenem, kam ho mám položit?“ A švec mu pohotově odpověděl: „Ty hloupý Karle, kdes ho vzal, tam ho vrať!“ Mužíček nato zatleskal a radostně zvolal: „Konečně vysvobozený!“ a zmizel. Od té doby zůstávaly mezníky na svém místě.
Podobně se vypráví pověst o tom, že na Kostelním vrchu, zvaném dříve Pohřební, bydleli dva sousedi. Jeden byl hodný a pracovitý, druhý zákeřný a líný. Ten druhý se všemožně snažil škodit svým sousedům a také jim přemisťoval mezníky, když ho noc ukrývala svou tmou. Za trest musel každou noc přemisťovat mezníky na svém poli, dřít se zbytečně tak dlouho, než ho nějaký nebojácný muž vysvobodí a dá mu takovou radu, jako švec Zelenému mužíčkovi.