Mé jméno je Veronika a Orlické hory jako místo svého bydliště považuji za nejkrásnější na světě. Proto jsem se rozhodla vytvořit o nich web, který Vám, doufám, bude poučením i inspirací pro případnou návštěvu našich nádherných hor. Mé ICQ: 447-588-336.
Autorka stránek

Autorka stránek

Velká Deštná

Velká Deštná

Správní území obce zahrnuje sídla Těchonín, Celné a Stanovník. Obec Těchonín je písemně doložena v roce 1514, leží při železniční trati Praha - Hanušovice v údolí Tiché Orlice. Vesnice včetně částí s necelými 700 obyvateli má vyhovující autobusové i vlakové spojení. Turisty přitahují možnosti pobytu v zachovalé přírodě rozsáhlých lesů s krásnými výhledy, prohlídka staveb opevnění českého pohraničí "Dělostřelecká tvrz Bouda", po modré značce čerňovickým údolím na Suchý vrch a opačně po modré značce na Studenecké skály. Kostel sv. Markéty v Těchoníně byl vystavěn v r. 1704 za hraběte Kolovrata Libštejnského.
Obec Celné je písemně doložena v r. 1601 a má pouze autobusové spojení. Častou zastávkou turistů je Celenský kříž s pohledem na Celné a skupinu Králického Sněžníku a Široká skála ve Studeneckých skalách s výhledem na Suchý vrch.
Část obce Stanovník spadá správním územím do obce Těchonín, tato část je písemně doložena v r. 1770. V současné době má 21 obyvatel.

ŠKOLA
Škola je zvenku v pěkném kabátku, zevnitř je po opravách jako nová, přívětivá pro žáky i vyučující. Budova byla postavena v roce 1878 na místě panského dvora. Kdyby mohly mluvit přes dvě stě let staré stěny, zněly by tu dětské hlasy v češtině a němčině.
Česká menšinová škola
"Česká menšinová škola v Těchoníně byla zřízena z podnětu místního odboru Národní jednoty severočeské v Kyšperku. Tato shledavši, že nedostává se českým dítkám z Těchonína a okolí v německých školách přiměřeného vzdělání v jazyku jim známém, zakoupila budovu, jež c.k. okresní školní radou byla uznána za způsobilou pro školní účely. Otevření školy stalo se dne 14. září 1904 po příchodu telegrafické zprávy, že zemská školní rada zřízení školy v Těchoníně povoluje. (Výnos c.k. zemské školní rady ze dne 8. září 1904, č. 36702)."
Tento zápis o založení české školy zapsal ve školní kronice první správce školy Jan Menčík. Ve škole bylo zapsáno 28 dětí. V zájmu historické pravdy musíme uvést, že menšinová škola v obci nevznikla na žádost českých rodičů, ale z rozporů mezi Němci samými. Při obsazování místa řídícího na německé škole v roce 1903 se o toto místo ucházel v obci dlouho působící učitel Svoboda, Čech. Většina německých obyvatel si jej za řídícího učitele přála, německé školní orgány však do funkce ustanovily Franze Wundera, čímž urychlily vznik české menšinové školy.
Česká menšinová škola měla být po tři první roky vydržována nákladem odboru Národní jednoty severočeské v Kyšperku, dále pak Ústřední maticí školskou v Praze. Po dvou letech byla předána škola odboru Národní jednoty severočeské v Hradci Králové.
Výnosem zemské školní rady v Praze ze dne 14.8.1919 byla soukromá matiční škola v Těchoníně přeměněna na veřejnou českou obecnou školu s vyučovacím jazykem českým a byla převzata do zemské správy. Dne 17.3.1928 byla otevřena mateřská škola a opatrovna ÚMŠ v č.p. 58, bývalé budově české menšinové školy.
Ve školním roce 1919/1920 bylo do těchonínské školy zapsáno 57 dětí. Třída v budově české školy naprosto nemohla stačit. Komise, které se osobně účastnil okresní hejtman Vítek, dne 9.10. rozhodla, že pro českou školu bude zabrána jedna třída a kabinet v německé trojtřídní škole. (č.p. 4). K přesídlení došlo za četnické asistence až v lednu 1920. Německá škola byla redukována na dvojtřídní.
Bývalá školní budova byla ponechána správci školy jako byt, třída se stala spolkovou místností české menšiny.
Dne 10.10.1938 byl Těchonín okupován Němci. Po Mnichově došlo také k několika útokům proti Čechům, jež měli na svědomí místní nacisté. Česká škola byla zrušena. Češi se většinou vystěhovali a ti, kteří zůstali, posílali děti do německé školy. V kasárenských budovách a české třídě školy byl umístěn lazaret vlasovců. Školní budova tím velmi utrpěla. Na německé škole se konci války vyučovalo jen nepravidelně, stala se také útulkem pro uprchlíky před Rudou armádou. V květnu 1945 byla již pustá a prázdná. V září bylo přikročeno k nejnutnějším opravám, aby alespoň v jedné třídě mohlo být po sedmileté přestávce zahájeno vyučování českých dětí. Ke znovuotevření školy došlo pak 17.9.1945.
Česká škola od roku 1945
Vyučování v české škole začalo až 17. září 1945. První zápis 48 dětí provedl učitel Bohumír Kroupa. Dne 1. října byl řídícím učitelem stanoven Václav Baláš, ale 15. ledna 1946 na jeho místo opět nastoupil Bohumír Kroupa a druhým učitelem se stal Josef Šafář.
Antonín Špinler působil na těchonínské škole jako řídící učitel od 1.3.1946 do roku 1977. Po něm řídil školu Adolf Pauk, dříve působící v Celném. Od roku 1985 zastával funkci ředitele školy Jaromír Vacek, který předtím učil na Studeném. Po něm se v roce 2000 stala ředitelkou Lenka Kreuselová, jež řídí školu dodnes.
Za působnosti Antonína Špinlera se škola stala významným výchovným a osvětovým činitelem v obci. Byla také velmi úzce spjata s jejím životem. Na Antonína Špinlera vzpomínají jeho žáci jako na výborného pedagoga, který jim dal nejen základy vzdělání, ale učil je také lásce k rodnému kraji a přírodě. Přál si, aby pro jeho žáky nebylo slovo domov prázdným slovem. Láska k němu podle něj prochází rukama a rozumem - pak teprve se usídlí v srdci.
To rukama znamenalo například sázet stromky, pomáhat udržovat pořádek, osazovat ve vsi záhonky květinami a pečovat o ně, sbírat kamení na poli, sušit léčivé bylinky, krmit zvěř atd. Rozumem - nebýt lhostejný, znát minulost, pověsti, obohacovat vědomosti o kraji, poznávat přírodu, účelnost lidových staveb apod. Do srdce se nám pak vtiskne úcta k lidem, jejich práci, památkám, přírodě, mateřské řeči i umění.
Adolf Pauk se osvědčil jako výborný organizátor oprav školní budovy. Za jeho ředitelování bylo zavedeno elektrické vytápění celé budovy, zřízena nová místnost pro školní družinu, která je při škole v činnosti od roku 1953, nové schodiště, přebudována šatna, zasazeny nové dveře a v půdních prostorách vybudovány kabinety. Ve školním roce 1984/1985 byla pokryta střecha hliníkovým plechem a vyměněny okapy a roury. Ve svém volném čase předával A. Pauk dětem své pěstitelské zkušenosti, protože zahradničení a sadaření bylo jeho koníčkem.
Jaromír Vacek pokračoval ve zvelebování a opravách školní budovy. Došlo k výměně sklepních oken, všechna okna získala nový nátěr. Na střeše byly zabudovány sněhové zábrany. Upravilo se také okolí školy - chodník pokryly nové dlaždice, mezi hřištěm a zahradou byl postaven plot. Svou tvář změnila i školní zahrada. Jaromír Vacek se s dětmi věnoval pěstování tújí, mečíků a dalších okrasných rostlin.
Současná ředitelka Lenka Kreuselová se také věnovala náročným opravám budovy. Provedeny byly například vodorovné izolace, vybudována úklidová místnost pro školnici, sprchový kout pro zaměstnance. Plechová koryta a svody se vyměnily za měděné, byly obroušeny podlahy, proběhlo lakování parket a nátěr židliček, lavic atd. I okolí se změnilo k lepšímu. Před školou je vyměněna dlažba, na školní zahradu byla usazena povodňová chatka a do ní přiveden elektrický kabel. Ve škole proběhly úspěšné výstavy ručních a výtvarných prací dětí. Paní ředitelka pokračuje v organizaci výměnných sportovních akcí s okolními školami.
Od roku 2002 je škola samostatným právním subjektem, pod nějž spadá školní družina, mateřská škola a školní jídelna. Kromě pedagogické práce má tedy paní ředitelka na starost provoz svěřených zařízení a veškerou administrativu.
Mateřská škola v Těchoníně
Dne 1.1.1930 rozhodlo ministerstvo školství, aby v Těchoníně byla zřízena mateřská škola, jež bude součástí obecné školy s českým vyučovacím jazykem. Česká mateřská škola má tedy u nás rovněž dlouhou tradici. Po druhé světové válce byla školka zřízena v roce 1945 v č.p. 58. První učitelkou byla Jarmila Teichmanová. Později byla umístěna mateřská škola do č.p. 6, kde byla zároveň školní jídelna.
Nová mateřská škola s jídelnou byla otevřena v roce 1980. Učitelky naší MŠ se předškolní výchově věnovaly se zájmem a hlavně citem. Těchonínští rodiče jejich práci po zásluze oceňují. Slova díků si zaslouží také řada vedoucích školní jídelny a kuchařek, bez jejichž přispění bychom si pobyt dětí ve školce i škole těžko představili.
Písemné záznamy o činnosti mateřské školy v Těchoníně jsou vedeny od roku 1967. O předchozích učitelkách a dalších zaměstnancích nemáme bohužel mnoho informací.

Víte, že ...
· ... školní zahrada byla založena zásluhou správce školy Františka Koška už v r. 1908? Byla to štěpnice, zkušební pole, pařeniště a sad. Vysazování stromků se konalo při stromkových slavnostech. Pod schodištěm budovy školy byla zřízena zahrada na způsob anglického parku a dále pak založena ovocná školka a cvičiště.
· ... správce školy Eduard Jakš zavedl v roce 1923 schůzky s rodiči? Rodičům zde byly připomínány povinnosti vůči škole a rovněž byli nabádáni k národnostní snášenlivosti. Rodičovské sdružení bylo ustaveno až v roce 1930.
· ... radiotelefonický zesilovací přijímací přístroj si v roce 1926 pořídila česká menšina? A škola ho měla k dispozici! Žáci tak byli obohaceni o rozhlasové přednášky a poslech hudby.
· ... v Těchoníně měli loutkové divadlo? Pro školu ho zřídil Miloš Taraška, který jako správce školy vystřídal v r. 1934 Eduarda Jakše. Za zimní období bylo ve školním roce 1936/1937 sehráno 6 loutkových představení.
· ... učitelé menšinové školy zřídili "polévkový ústav"? Většina dětí byla velmi chudá, trpěla nedostatečnou stravou a musela denně vyrábět podomácku knoflíky nebo kartáče. Od roku 1907 v zimních měsících školní děti dostávaly každodenně výživné polévky. Polévkový ústav vznikl nákladem odborů Národní jednoty severočeské a přispívali na něj i jednotliví dárci.
· ... že rodičovské sdružení uspořádalo "mléčnou akci"? Ve školním roce 1931/1932 děti dostávaly denně 1/4 litru svařeného mléka a 1 rohlík. Náklady hradil místní odbor Národní jednoty severočeské a místní školní výbor.
· ... že děti dostávali každoročně vánoční nadílku? Šatstvo, prádlo, boty, cukroví, vánočky, ovoce, hračky a knihy. Od založení školy až do roku 1937 přijížděl s dárky do Těchonína předseda (učitel a později ředitel) Národní jednoty severočeské v Kyšperku Antonín Krčmařík.
· ... školní kroniku zachránil inspektor státních menšinových škol? Jmenoval se Ferdinand Hykel a byl ze Šumperka. V roce 1938 předvídavě shromáždil většinu školních kronik svého okresu, ukryl je někde na Olomoucku a v roce 1945 je zaslal zpátky do škol.
· ... těchonínské děti obdarovala i hraběnka ze Stubbenbergů z Kyšperka? V roce 1909 jim darovala 10 párů punčoch!

KOSTEL
V Těchoníně je kostel zasvěcený svaté Markétě. Byl vystavěn v r. 1704 za hraběte Františka Karla Kolovrata Libštejnského na místě dřevěného kostelíka z dřívějších dob.
Nad vchodem do kostela spatříte znak zakladatele - orlici s korunou na prsou. Na hlavním oltáři je obraz svaté Markéty, jak zabíjí draka. Namaloval ho jablonský malíř Josef Vorlíček roku 1862. Pověst o drakovi na Hejnově určitě zná každé dítě. Kdyby ne, můžete si zjistit, jak tuto původně německou pověst zpracoval Antonín Špinler ve své knížce O bílé lišce.
Ještě malá zajímavost: Práh kostela je 489 metrů nad mořem.

HŘBITOV
Místo posledního odpočinku těchonínských občanů je jen kousek od kostela. Starý hřbitov byl do roku 1859, kdy byl získán nový pozemek, přímo u něj.
Tiché místo hlídají vzrostlé kaštany. Na jaře se rozsvítí svícny bílých květů na počest těch, co spí pod nimi. Brzy na podzim se rozzáří celé, pak hořce zavoní padajícím listím, které jako teplé dlaně rozvane vítr po hřbitově.
Možná ti, co nás opustili, zachytí ozvěnu hlasů dětí, které tu před zdí sbírají lesklé kaštany.
Vpravo od hřbitovní zdi stojí skromný pomník, který připomíná, že na tomto místě je pochováno 104 mužů a žen řecké či makedonské národnosti. Tito lidé byli vyhnanci z Řecka, kteří uprchli ze země před fašismem. Do těchonínských kasáren byli umístěni roku 1950 a ujal se jich Domov Československého červeného kříže. Přišli sem i lidé staří, nemocní a válkou zmrzačení. Právě ti tu spí věčným spánkem daleko od domova. Práceschopní Řekové a Makedonci pomáhali v JZD, při zalesňování a také prosluli jako pilní sběrači borůvek, malin, ostružin a šípků. Z kasáren se řecký domov odstěhoval v prosinci 1962 především do Nových Syrovic.

HASIČSKÁ ZBROJNICE
Poblíž úřadu vyrostla roku 1977 nová budova. Hasičská zbrojnice slouží nejen hasičům, ale i místním důchodcům a dále se využívá pro různé společenské a kulturní účely. Pěkné je tu například zahájení masopustu, start a cíl cyklistického závodu Těchonín - Králíky a zpět O pouťový koláč, samozřejmě také milé a veselé pouťové posezení.

TOVÁRNA
V dolním Těchoníně je u řeky továrna, která poskytovala a poskytuje přímo v naší obci nejvíce pracovních příležitostí. Tkalcovna byla postavena roku 1908 bratry Perutzovými z Libně. Ti ji vlastnili do roku 1938. Po válce byla továrna v národní správě, od roku 1948 se jmenovala Orban 04.
V roce 1968 byl závod přejmenován na Perlu 02, roku 1990 na Perlu 14.
V září 1993 byla výroba zastavena.
V roce 1995 byla továrna prodána německé firmě Kümpers, která provedla kompletní rekonstrukci pro výrobu bytového textilu. Tkalcovna K.T.C. majitele pana Franze Jürgena Kümperse zde pracuje dodnes v nepřetržitém provozu na výrobě širokého srtimentu tkanin.

CELNÉ
O Celném máme první písemnou zmínku z roku 1601. Určitě však existovalo dříve. Vzadu mezi svahy Šibeničního kopce, úpatími Hejnova a Vysokého kamene leží Dolany. Celné bylo připojeno k Těchonínu v roce 1960.
Celenský kříž, na němž je vyryt letopočet 1790, dal postavit celenský sedlák Faltus jako poděkování za záchranu před vlky, kteří ho napadli, když se jednou v zimě vracel po "královské" cestě s přípřeží ze Studeného domů. Pověst si můžete vyhledat v knize Antonína Špinlera O bílé lišce.
Celenská kaplička má krásnou cibulovitou kopuli s lucernou pro zvon. Byla postavena roku 1825 a pověst tvrdí, že její věž měla být původně u mladkovského kostela. Kaple je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému, ale ve výklenku nad vchodem je soška svatého Floriána, patrona hasičů.

STANOVNÍK
Zaklíněná v dolíku je osada Stanovník. I toto jméno je staré, pochází ze stejné doby jako Hejnov a Celné (tedy střežení kupeckých stezek v hraničních lesích). První písemná zmínka o obci je z roku 1770. Roku 1850 byla dříve samostatná obec připojena k Těchonínu. V dálce zleva vidíme stromy Borovinky, vzadu za řekou je Dolní, Horní les a Dřínovka a ještě výše lemují obzor studenecké lesy.

KASÁRNA
Cestou z Těchonína do Stanovníku jsou vpravo mezi stromy schovaná kasárna. Svým vznikem patří k opevnění, protože nově utvořené hraničářské prapory bylo nutno ubytovat. Výstavba probíhala od roku 1936. Současně se začaly stavět čtyři gážistické (důstojnické) domy. Kasárna měla svou spletitou historii. Dne 11.10.1938 byl Těchonín zabrán německými okupačními vojsky. Po německých vojácích byli v kasárnách ubytovaní od roku 1939 němečtí přesídlenci z Bukoviny, roku 1941 je zabrali zpět němečtí vojáci. V roce 1943 tu byl zřízen lazaret vlasovců (přes 200 jich tu zemřelo a jsou pohřbeni severně od hřbitova). Byli zde také sovětští zajatci, britští, novozélandští i kanadští, antifašisté z Hamburku a Brém. Po 9. květnu 1945 partyzánská brigáda Hýbl - Brodecký a část brigády Ptáčník. Od roku 1962 slouží kasárna vojenským účelům.


HISTORIE OBCE
Obec Těchonín je písemně doložena v r. 1514, obec Celné r. 1601 a osada Stanovník r. 1770. Je pravděpodobné, že Těchonín vznikl ve 14. a 15. století nikoliv za kolonizace za vlády posledních Přemyslovců, jak se leckde uvádí. Můžeme připustit, že již předtím tu stály samoty jako obydlí pro strážce obchodní stezky do Kladska, což připomínají místní jména jako Celné, Hejnov a Stanovník. První osadníci byli Češi a Těchonín zůstal český až do konce 17. století. To dosvědčuje urbář panství Kyšperk, kniha č. 2, fólio 25 až 28 z roku 1654 ve Státním archivu Zámrsk, kde jsou uvedena jména 19 sedláků a 11 zahradníků (chalupníků). Všechna jsou česká, pouze jediné /Valentin Šindler/ by mohlo patřit osadníku Němci. Německý název naší obce Lintzdörfel se vyskytl až v r. 1651, obce Celné - Czelney až r. 1790. Obec Těchonín byla poněmčena v době Tmna začátkem 18. století a poněmčená, později s českou menšinou, zůstala až do r. 1945.
Těchonínští i celenští osadníci museli vždy tvrdě bojovat o své živobytí. Vyklučili prales při řece a potocích, na rovinách a mírných svazích a odlesnili dokonce i celou horu Hejnov s příkrými stráněmi. Kamenitá políčka na strmých svazích dávala za nesmírnou dřinu jen chudou a ještě nejistou úrodu. Tak v r. 1807 ničivá průtrž mračen smetla z Hejnova veškerou úrodu i s ornicí, vyhlodala ve stráních až několik metrů hluboké rýhy, ve vsi zničila rybník a napáchala škody na staveních.
Těchonín i Celné patřily v minulosti většinou k panství Kyšperk. V Těchoníně byla v 16. století sklárna, dva mlýny, pila na vodní pohon a panský dvůr, jenž byl jako nevýnosný zrušen v r. 1770. Také v Celném byl mlýn a pila. Robotou byli Těchonínští povinni v místním dvoře. Celenští však až v Novém dvoře v Kyšperku.
Ke konci třicetileté války byl podle pověsti v místech zvaných Brendy švédský vojenský tábor. Místo dřevěného kostelíku dal v roce 1704 hrabě Kolovrat Libštejnský postavit nový kostel sv. Markéty. Zle se vedlo těchonínským lidem ve válkách pruských. Roku 1756 přepadli obec Prušáci a zplundrovali. Vrchnost založila v r. 1772 jako dominikální obec vesničku Stanovník o 13 chalupách. Kaple sv. Jana Nepomuckého v Celném byla postavena v r. 1825. Po zrušení vrchnostenské správy v r. 1849 byli voleni starostové a Stanovník byl v r. 1850 připojen k Těchonínu. Teprve v r. 1852 byla zrušena robota a odvod desátek faře v Nekoři. V letech 1871 až 1873 probíhala výstavba železnice, zastávky se však Těchonín dočkal až v roce 1899. Na místě panského dvora byla v r. 1878 postavena nová obecná škola. Předtím se vyučovalo v chalupě č. 2.
V roce 1880 měl Těchonín již 168 domů a 1 087 obyvatel.
Bratři Perutzové z Libně dali v r. 1908 postavit na místě dolního mlýna tkalcovnu a tím zaniklo v obci a okolí domácí tkalcovství. K posílení české menšiny byla za podpory Národní jednoty severočeské zřízena v č. 58 česká menšinová škola. Do dějin obce se výrazně zapsali vlastenečtí učitelé této školy Alois Píša a Eduard Jakš. V první světové válce upsala obec pro vítězství rakousko-uherských zbraní vysokou válečnou půjčku 460.000 K a odevzdala i tři kostelní zvony. Po vzniku Československé republiky se výrazně zlepšilo postavení české menšiny. V roce 1928 byla založena také v č. 58 česká mateřská škola a při sčítání lidu v roce 1930 se k české národnosti přihlásilo 163 občanů z celkového počtu 851. Ze starostů v této době vynikl Antonín Langer, který dal postavit obecní dům č. 80 s místnostmi pro obecní úřad, byty a chudobincem. Po roce 1936 byla vybudována kasárna a začala výstavba pohraničního opevnění. Těchonín ožil tehdy vojskem a zaměstnanci na opevnění.
V poválečných letech 1945-46 byli odsunuti Němci kromě antifašistů a smíšených manželství. Obec rychle osídlili čeští i slovenští obyvatelé. Našli zaměstnání v textilce, v zemědělství, v lese, na železnici i v blízkých městech. Tkalcovna byla znárodněna v r. 1948, r. 1949 bylo ustanoveno JZD, které se v r. 1961 zapojilo do Státního statku v Mladkově. V r. 1960 byla k Těchonínu připojena obec Celné. V letech 1973 - 74 bylo dokončeno sídliště Bahna, budoval se vodovod, dokončila se elektrifikace a začala výstavba školní jídelny a nové mateřské školy. Při novém sídlišti byla postavena samoobslužná prodejna Jednoty a r. 1989 začala výstavba nové prodejny v Celném.
Na území katastru obce najdeme válečný hrob, památníky a pamětní desky:
Památník v Celném (Památník na veřejném prostranství. Nachází se na pozemku č. kat. 888/2 v katastrálním území Celné. Pozemek je ve vlastnictví obce. Deska z památníku se nedochovala.)
Památník v Těchoníně (Památník na veřejném prostranství. Nachází se na pozemku č. kat. 968/2 v katastrálním území Těchonín. Pozemek je ve vlastnictví obce. Deska byla opravena k 60. výročí konce války a osvobození Těchonína Rudou armádou.)
Pamětní deska v Těchoníně (Dne 22. září 1945 zde při zneškodňování munice po německé armádě zahynuli poručík ženistů Václav Beran a jeho pomocník, rotmistr Václav Beníšek. Václav Beran byl volyňský Čech, který se dobrovolně přihlásil do československé armády.In memoriam byl povýšen na kapitána ženijního vojska. Jeho hrob je na těchonínském hřbitově.
Pamětní deska na veřejném prostranství. Nachází se na pozemku č. kat. 699/2 v katastrálním území Těchonín.
Pozemek je ve vlastnictví Lesů České republiky.)
Hrob kpt. Václava Berana v Těchoníně (Hrob kapitána Václava Berana je na místním hřbitově v Těchoníně, má číslo 198.
Je udržován obecním úřadem. Pozemková parcela č. 973/5 v katastrálním území Těchonín.)
V r. 1990 se rozpadl státní statek. Na těchonínských pozemcích hospodaří ZD Jamné nad Orlicí, firma Šlesingr, ZD Nekoř a rolník Stan. Studený. V r. 1997 se dokončila výstavba hasičské zbrojnice. Tkalcovnu koupila německá firma Kümpers. Po roce 1945 bylo v obci zbořeno celkem 31 nevyhovujících chalup a chatrčí. Kromě stovky bytů na sídlišti a v nových činžovních domech bylo postaveno přes 40 výstavných domků nových. Přesto má obecní zastupitelstvo již několik let starosti s úbytkem obyvatel.

Líbí se Vám tyto stránky? (Oznámkujte je jako ve škole)

1 (39 | 39%)
2 (21 | 21%)
3 (14 | 14%)
4 (9 | 9%)
5 (17 | 17%)

Jaké je Vaše oblíbené lyžařské středisko v Orlických horách?

Orlické Záhoří (14 | 6%)
Nový Hrádek (15 | 7%)
Kamenec (11 | 5%)
Dobřany (12 | 5%)
České Petrovice (11 | 5%)
Čenkovice (12 | 5%)
Sedloňov (19 | 9%)
Zdobnice (17 | 8%)

Které roční období máte v Orlických horách nejraději?

Jaro (13 | 16%)
Léto (37 | 46%)
Podzim (16 | 20%)
Zima (15 | 18%)

Jak často navštěvujete Orlické hory?

1x - 2x ročně (11 | 16%)
3x - 4x ročně (6 | 8%)
5x - 6x ročně (6 | 8%)
7x - 8x ročně (2 | 3%)
9x - 10x ročně (3 | 4%)
Víckrát (11 | 16%)
Vůbec (6 | 8%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one