Mé jméno je Veronika a Orlické hory jako místo svého bydliště považuji za nejkrásnější na světě. Proto jsem se rozhodla vytvořit o nich web, který Vám, doufám, bude poučením i inspirací pro případnou návštěvu našich nádherných hor. Mé ICQ: 447-588-336.
Autorka stránek

Autorka stránek

Velká Deštná

Velká Deštná

Obec Jamné nad Orlicí leží ve východní části Orlických hor pod Suchým vrchem a rozkládá se rovnoměrně po obou březích Jamenského potoka, který se v dolní části obce vlévá do Tiché Orlice. Vesnice je dlouhá 4,5 km a na této délce překonává rozdíl 300 m n.v. V obci žije cca 700 obyvatel, jejichž počet pravidelně zvyšují majitelé téměř 60 rekreačních chalup. V obci je kostel, obecní úřad, mateřská škola, základní škola ( 1.-5.ročník), pošta, 2 obchody se smíšeným zbožím, restaurace s ubytovnou, pohostinství.

HISTORIE OBCE
První zachovaná písemná zpráva o Jamném je z roku 1336 v listině nalezené mezi jinými historickými památkami ve věži lanškrounského hradu. Touto listinou, kde je jmenována i naše obec, odňal Jan Lucemburský panství landšperské zbraslavskému klášteru a uložil poddaným novou daň.
V roce 1358 patřilo zdejší panství litomyšlskému biskupství. Ve zmatcích husitských válek se několikrát změnili majitelé. Roku 1409 zastavil biskup Jan V. městečko Jablonné, vsi Výprachtice, Jamnou, Horní a Dolní Heřmanice a pusté vsi Čenkovice a Orličku Janovi ze Strýčkova.
Po roce 1521 patřilo okolí rodu z Peštýna. V Zemských deskách je dále zapsáno, že 14. března 1544 byl Landšperk s okolím, mezi vesnicemi je uvedeno i Jamné, prodán za 8000 kop gr.č. Bohdaneckému z Hodkova.
Roku 1588 bylo panství Landšperské prodáno za 45 300 kop gr.č.(mezi vyjmenovanými obcemi je Jamná) Hrzánovi z Harasova. Následovala vláda pánů z Harasu, kdy vznikla další písemná zmínka o Jamném, a to v roce 1614, při porovnávání mezí a hranic mezi
občany jablonskými a jamenskými. Dne 7. července 1622 koupil panství Lanškrounské a Landšperské Karel Lichtenšteinský. Knížatům z Lichtenšteinu patřilo panství až do vzniku samostatné republiky v roce 1918.
Kolaudace nové silnice se uskutečnila v prosinci 1906. Od 16. června 1914 je v naší obci Poštovní úřad Jamné. Od 10. října 1928 měla polovina obce až po školu vodu z vodovodu. Zbytek obce užívá vodovod od jara 1929. Dne 20. února 1929 se v Jamném prvně rozsvítily žárovky a roztočily motory.
Od 1. prosince 1934 byla povolena železniční zastávka. Nástupiště bylo zřízeno na náklady obce.
Jméno obce mělo podobu Jamná, Jamný, Jamné, až dne 23. února 1922 byl výnosem
ministerstva vnitra určen název Jamné nad Orlicí.
K 31.12. 2000 bylo v naší obci hlášeno k trvalému pobytu celkem 687 obyvatel, z toho
351 žen a 336 mužů. Průměrný věk je 36,1 roku.
Počátky hromadného školního vyučování v naší obci spadají do doby kolem roku 1750. Prvním učitelem byl vysloužilec Josef Kvasnička, který ve válce přišel o ruku. V roce 1807 vystavěla si obec školu. V nově vystavené škole již vyučoval "zkoušený" učitel Ignác Bárta. Školních dětí přibývalo, a když jich bylo přes 300, počalo se uvažovat
o stavbě nové školy. Stavba byla po tříletém úsilí dokončena v roce 1862.
V roce 1910 nastoupil do zdejší školy bezruký chlapec František Filip, který vešel do povědomí lidí jako "Bezruký Frantík". Aby se mohl naučit psát nohou, byla ve škole pro něho zhotovena zvláštní lavice, která je uložena na Obecním úřadě. V dospělosti sám o sobě a svém životě napsal několik knih.

POVĚSTI
Pověst o vzniku starého názvu Jamná.

Vysvětlení názvu obce je několikeré. První odvozuje název od jam, do nichž předkové chytali vlky. Další uvádí původ názvu od náboženské sekty jamníků, kteří snad žili v Čechách za Přemysla Otakara II. Sekta byla pronásledovaná a její členi prchali do hor, kde se skrývali v jámách. Hlavní jejich sídlo prý bylo ve zdejších lesích, odtud jméno Jamná.
Jiná teorie uvádí, obec má jméno podle bystřiny protékající jamami - zvané Jamná. Také se uvažovalo, že tyto jámy zbyly po rýžování zlata, ale tuto domněnku nic nepotvrdilo.


Pověst o tisu.

Když v roce 1187 byli křesťané v Jeruzalémě poraženi, vznikla mezi křesťany již potřetí touha vysvobodit hrob Páně z rukou nevěřících. Česká křižácká výprava, jíž velel kníže Děpold II., se dala na pochod o Velikonocích 1189. Výzvy uposlechl i syn místního hospodáře a táhl s výpravou. Čeští bojovníci vynikli mezi ostatními křižáky smělostí, udatností, výcvikem v boji, opovrhováním nebezpečím a životem a byly jim proto svěřovány nejobtížnější úkoly. Přes veškeré hrdinství výprava skončila žalostně. Z bojovníků se přes Kavkaz a Rusko navrátil malý hlouček asi 20 nemocemi a strádáním vysílených mužů. S nimi se šťastně navrátil i náš krajan a jako důkaz o návštěvě dálných krajů přinesl s sebou semeno tisu, pěstovaného křesťany v Palestině z úcty ke
dřevu, ze kterého byl zhotoven Kristův Kříž.


Poklady

V roce 1860 při překopávání pozemku u tisu vyvalil se zpod kamene kožený váček, který se při doteku rozpadl a vykutálely se prastaré, tenké stříbrné mince. Nálezce nebyl majitelem pozemku, tak nález zatajil, aniž si byl vědom historické ceny, prodal nález kupci panu Šlemrovi do Jablonného za 20 zlatých. Teprve, když se nálezce svěřil hospodáři, nechal majitel pozemku překopat okolí nálezu. Nalezlo se ještě několik kousků a znalci bylo potvrzeno, že se jedná o pravé české groše z doby Václava II.
Další poklad se prý nalezl koncem 17. nebo začátkem 18. století na pozemku, ležícím nedaleko tisu, který tehdy patřil Fabiánu Filipovi. Když se syny nakládal kamennou hromadu, nalezl pod kamenem hliněný hrnec plný stříbrných a zlatých mincí. Prý to byly peníze z doby Přemysla Otakara II. Podle místní kroniky byly pro 4 syny nálezce koupeny 4 statky. Ještě jednou se našlo pod tisem několik kousků zachovalých stříbrných mincí, pocházejících z doby Leopolda I.

Líbí se Vám tyto stránky? (Oznámkujte je jako ve škole)

1 (38 | 39%)
2 (21 | 22%)
3 (14 | 14%)
4 (9 | 9%)
5 (16 | 16%)

Jaké je Vaše oblíbené lyžařské středisko v Orlických horách?

Orlické Záhoří (14 | 6%)
Nový Hrádek (15 | 7%)
Kamenec (11 | 5%)
Dobřany (12 | 5%)
České Petrovice (11 | 5%)
Čenkovice (12 | 5%)
Sedloňov (19 | 9%)
Zdobnice (17 | 8%)

Které roční období máte v Orlických horách nejraději?

Jaro (13 | 16%)
Léto (37 | 46%)
Podzim (16 | 20%)
Zima (15 | 18%)

Jak často navštěvujete Orlické hory?

1x - 2x ročně (11 | 16%)
3x - 4x ročně (6 | 8%)
5x - 6x ročně (6 | 8%)
7x - 8x ročně (2 | 3%)
9x - 10x ročně (3 | 4%)
Víckrát (11 | 16%)
Vůbec (6 | 8%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one