Mé jméno je Veronika a Orlické hory jako místo svého bydliště považuji za nejkrásnější na světě. Proto jsem se rozhodla vytvořit o nich web, který Vám, doufám, bude poučením i inspirací pro případnou návštěvu našich nádherných hor. Mé ICQ: 447-588-336.
Autorka stránek

Autorka stránek

Velká Deštná

Velká Deštná

Nacházíte se v nejnavštěvovanějším středisku turistiky, rekreace a zimních sportů v Orlických horách. Starobylá ves, založená před rokem 1350, z doby Karla IV., leží v Deštenské pahorkatině v průměrné výšce 650 m n. m., v kouzelném údolí říčky Bělé a Deštenského potoka. Na severovýchodní straně ji rámuje zalesněný hřeben Orlických hor s Velkou a Malou Deštnou, na západě pak vrchol Špičáku. Byla založena hluboko v lesích, táhnoucích se až do Hradce Králové. Patřila cysterciákům z kláštera Svaté Pole u Třebechovic. Nejstarší písemná listina pochází z roku 1362.

Původním zaměstnáním horalů byla těžba dřeva v lese, práce na pilách, pálení popela na výrobu potaše pro sklářství, dřevěného uhlí v milířích, ve mlýnech, sklářských hutích, horském zemědělství. Provozovali téměř všechna řemesla, využívající dřeva jako suroviny, kvetlo i pašeráctví.

Zvláštní místo v hospodářském podnikání měla sklárna v Deštném, která byla založena před rokem 1595. K tomuto datu potvrdil Jan Trčka z Lípy koupi sklárny mistru Jiřímu Kellerovi. Postupně přešla ves z držení opočenského panství do majetku černíkovického panství a nakonec se dostala do majetku rychnovských Kolowratů. Změnou držitelů panství a po spotřebování dřeva v okolí sklárny, se postupně huť přesunovala směrem ke hřebenu Orlických hor. Nakonec zakotvila na úbočí Malé Deštné ve výšce 940 m n. m., kde působila plných sto let (1660 - 1760). Byla to jediná sklárna, kde se vyrábělo barokní luxusní sklo, tzv. kolowratský křišťál. Nádherné výrobky se dostávaly do celé Evropy a důstojně prezentovaly české sklo. Působil zde také proslulý malíř skla a porcelánu, osobní malíř hraběte z Kolowratů, Ignác Preissler. Patřil do rozvětveného sklářského rodu Preisslerů, který působil také v Deštném.


Vedle deštenské sklárny v nejbližším okolí pracovala huť na solnickém panství v Jedlové - Zákoutí (1873-1910).

V roce 1850 byla obec Deštné se všemi osadami připojena k nově vzniklému okresu v Novém Městě nad Metují. V roce 1838 byly horské obce Deštné (900 obyvatel), Olešnice (1425 obyvatel), Sedloňov (783 obyvatel), Plasnice (270 obyvatel), Polom bez místní části Lužany (314 obyvatel), Šediviny (238 obyvatel), Trčkov (439 obyvatel) a Lomy (195 obyvatel) Mnichovským diktátem podstoupeny Německu. V roce 1945 byla obec začleněna do obvodu MNV v Dobrušce a v příštím roce pod pravomoc nově vzniklém ONV v Novém Městě n. Met., odkud při dalších právních reorganizacích v roce 1949 opět k ONV Dobruška a v roce 1960 pod ONV v Rychnově n. Kn. V roce 1854 mělo deštné i s tehdejšími osadami Paseka, Deštné, Dűrfel, Hinterwinkel, Pastviny, Stiefwinkel, Widerris 1208 obyvatel a Plasnice s osadami Lukawinkel, Plasnice, Plitzdorf, Šediviny, Wickelhauser, a Wollberg 698 obyvatel, tedy dohromady 1906 osob. Po druhé sv. válce po odsunu německého obyvatelstva žilo v Deštném a jeho osadách v roce 1950 922 osob, v roce 1961 632 osob, v roce 1970 638 osob a v roce 1980 637 stálých obyvatel. V současné době má obec 600 stálých obyvatel.

Ve středu obce dominuje krásný barokní kostel sv. Maří Magdalény od proslulého stavitele J. A. Santini, postavený v letech 1723-1726. Byl postaven na místě gotického, který se jako farní připomíná již před r. 1362 (v r. 1350 uváděn v soupisu obcí dobrušského děkanátu). Hlavní oltář z 18. stol. od sochaře J. Hartmanna, varhany z r. 1729, barokní křtitelnice a obrazy křížové cesty z 1. pol. 18. stol. Před kostelem je sousoší p. Marie se Sv. Josefem, Jáchymem a Annou z r. 1781.

Místní část Dříš je spjata s historií organizované turistiky v Orlických horách. Zde stojí známá horská chata Panoráma spolu s Jiráskovým domem a památníkem JUDr. Jindřicha Štemberky, průkopníka české turistiky na horách. Jeho součástí jsou ještě dva obelisky s pamětními deskami Aloise Jiráska od Milana Šplíchala a Karla Michla od Jiřího Kolářského. Zde se konala v červnu 1921 veliká slavnost Klubu československých turistů při příležitosti otevření Jiráskovy turistické magistrály, vedoucí po hřebenu Orlických hor. Naproti Jiráskovu domu byla v roce 1999 slavnostně odhalena pamětní deska Josefu Pilnáčkovi, jednomu z významných průkopníků turistiky a lyžování v Orlických horách.

Dříš byla známým poutním místem. Svědčí o tom nedávno znovu postavená a vysvěcená kaple s léčivým pramenem a torzem zaniklé křížové cesty.

Jedlová - Bývalá horská chata v údolí Bělé a na přilehlých stráních v deštenské pahorkatině, je dnes součástí obce Deštné. Připomíná se r. 1653. Na bezlesém hřbetu nad osadou (705 m) byl v letech 1737 - 41 na místě staršího postaven barokní kostel Sv. Matouše staviteli J. Haisem ze Studnice (do výše oken) a D. Morazzim z Chrudimi. Po požáru v r. 1833 byl obnoven r. 1835. V době komunistického režimu byl zdevastován, ale po revoluci v r. 1989 zachráněn od demolice a částečně obnoven. Jedlová je také rodištěm tkalce a písmáka Hieronymuse Brinkeho, jehož píseň "Weberlied" se stala hymnou všech horských tkalců.



MUZEUM ZIMNÍCH SPORTŮ, TURISTIKY A ŘEMESEL V DEŠTNÉM V ORLICKÝCH HORÁCH

Uprostřed obce Deštné v Orl. h., v těsné blízkosti kostela sv. Maří Magdalény, architektonického skvostu od J. B. Santiniho Aichela, najdete zajímavě koncipované muzeum. Patří mezi nejmladší ve Východočeském kraji. Slavnostně bylo otevřeno v prosinci 1990 za přítomnosti tehdejšího ministra kultury Milana Uhde a známého sochaře a spisovatele Vladimíra Preclíka. Je výsledkem téměř dvacetileté práce Vlastivědného aktivu, který zde působil. Všechny jeho obsahově bohaté expozice byly vybudovány svépomocí, stejně tak nápadité a citlivě řešené výtvarné provedení.

Dýchne na Vás teplo domova, starší vzpomenou na své dětství, mladí najdou mnoho inspirací. Stovky zápisů v návštěvní knize vyjadřují milé překvapení nad širokým obsahovým záběrem expozic, jejich vypovídací schopností, názorností, možností bezprostředního dotyku s vystavenými exponáty, příjemným a teplým prostředím.

Všechny muzejní exponáty pocházejí z darů místních obyvatel a občanů, žijících v Orlických horách i těsném podhůří. Vstupní expozice přibližuje dávnou historii obce, ještě z doby Karla IV. Malý Slavín představuje významné osobnosti, které se v místě či blízkém okolí narodily nebo zde působily. Expozice řemesel připomíná řezbáře, výrobce dřevěných krabiček z lubů, sítaře, hrnčíře, bednáře, uhlíře, kteří pálili dřevěné uhlí v milířích, barvíře látek, kameníky, kamnáře, výrobce šindelů, cihel z pilin a vápna i dalších.

V prvním patře je umístěna ve velkém sále rozsáhlá sbírka předmětů z historie zimních sportů. Obsahuje prastaré sněžnice, dlouhé a široké lyže s dlouhými špicemi, proutěným vázáním a jednou holí, lyžařskou výstroj, dopravní i sportovní sáně všech druhů. Dokládá také mnohaletou aktivní a prospěšnou preventivní i záchrannou činnosti Horské služby. Vyzdvihuje úspěšnou závodní i reprezentační činnost skuhrovských běžců, včetně Orlického maratónu, velké mezinárodní závody Ski Interkritérium Říčky, mistrovství světa žáků a žákyň ve sjezdu. Věnuje pozornost modernímu závodu motoskjeringu, závodu na skútrech, ale i psích spřežení.

Vyvrcholením expozice je ucelená kolekce z historie a současnosti skibobového sportu, držící primát ve světě. Za všechny úspěšné závodníky, odchovance z deštenské líhně státní reprezentace, oslovuje návštěvníky svými trofejemi Irena Francová - Dohnálková, devětadvaceti násobná mistryně světa.

Zajímavé doklady z historie organizované turistiky v Orlických horách vedou návštěvníka do expozice, věnované přírodě Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.

Další velký sál zahrnuje dvě expozice. První je věnována ruční textilní výrobě ze lnu a bavlny, oděvům, které nosili místní horalé, síťování, pletení punčoch a dalším. Druhá expozice je zaměřena na orlicko-horské sklářství. Je pojata jako badatelská laboratoř z historie sklářství, dokládající výsledky více jak dvacetileté badatelské práce, včetně pětiletého archeologického výzkumu na zaniklé sklárně, ležící na samém hřebenu Orlických hor ve výši 940 m n. m.

Ve sklepním prostoru příjemně překvapí a pohádkově naladí zcela nová expozice Mlýny na Zlatém potoce ve sklepním prostoru. Děti s rozzářenýma očima se přivítají se stařičkým a usměvavým vodníkem, který sedí na stavidle a hlídá své rybí dcerušky, stejně tak dušičky, uložené pod neprodyšnými poklopy barevných hrnečků. Pro zamilované je počítáno s příjemným posezením při skleničce vína za přítomnosti dobráckého a přejícího zeleného mužíčka.

Další expozice zachycuje vývoj praní prádla, od dřevěných plácaček, přes plechové necky s valchami, až po mechanické pračky s ručním mandlem. Expozici doplňuje kolekce žehliče a šatních ramínek. Zvláštní místo zde má výroba másla.

V závěru připomínáme, že návštěvník může v zahradním areálu vidět ještě malou sklářskou pec na tavbu skla dřevem. Každoročně se v muzeu ve spolupráci s novoborskými sklářskými mistry koná v prvním srpnovém víkendu, v době kdy je měsíc v úplňku, experimentální tavba a tvarování skla.

Provozní doba muzea:
Út - So 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00 (poslední vstup v 16 hodin)
- popř. po telefonické domluvě
- tel.: +420 494 663 139

Líbí se Vám tyto stránky? (Oznámkujte je jako ve škole)

1 (39 | 40%)
2 (21 | 21%)
3 (14 | 14%)
4 (9 | 9%)
5 (16 | 16%)

Jaké je Vaše oblíbené lyžařské středisko v Orlických horách?

Orlické Záhoří (14 | 6%)
Nový Hrádek (15 | 7%)
Kamenec (11 | 5%)
Dobřany (12 | 5%)
České Petrovice (11 | 5%)
Čenkovice (12 | 5%)
Sedloňov (19 | 9%)
Zdobnice (17 | 8%)

Které roční období máte v Orlických horách nejraději?

Jaro (13 | 16%)
Léto (37 | 46%)
Podzim (16 | 20%)
Zima (15 | 18%)

Jak často navštěvujete Orlické hory?

1x - 2x ročně (11 | 16%)
3x - 4x ročně (6 | 8%)
5x - 6x ročně (6 | 8%)
7x - 8x ročně (2 | 3%)
9x - 10x ročně (3 | 4%)
Víckrát (11 | 16%)
Vůbec (6 | 8%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one