Mé jméno je Veronika a Orlické hory jako místo svého bydliště považuji za nejkrásnější na světě. Proto jsem se rozhodla vytvořit o nich web, který Vám, doufám, bude poučením i inspirací pro případnou návštěvu našich nádherných hor. Mé ICQ: 447-588-336.
Autorka stránek

Autorka stránek

Velká Deštná

Velká Deštná

Bačetín - bludičky

Bludičky a světýlka vystupují v lidové slovesnosti poměrně často. Vypráví se o nich, že jsou to pyšní andělé, kteří spadli na zem. V jiných pověstech se dozvídáme, že jsou to zakleté duše lidí, které si v této podobě odpykávají své hříchy. Podle dochovaných záznamů v kronikách se nejčastěji zjevovaly na jaře a na podzim, sváděly z cest kolemjdoucí, zvláště v noci, počínaje první nocí adventní. Byla to zjevení laskavá i škodlivá, dobré lidi nezavedla, zlé trestala.
O bačetínských bludičkách se povídá, že kdo je viděl,nikdy nezapomene. Všech sedm jsou vysoké štíhlé plavovlásky s krásnýma udivenýma očima a tělem, které se nedotýká země, ale dole končí jakýmsi mlžným oparem. Zjevují se nejčastěji na dvou místech. Na Brtvě a Na Číhadle. Vždy za jasných měsíčních nocí, ponejvíce na polních cestách a lukách, poblíž mokřin. Někdy jsou milé a přátelské, jindy potměšilé až jizlivé. Záleží na tom, koho při svých nočních hrách potkají.
Jejich výskyt se datuje už od samého počátku vzniku obce Bačetín. Tu jak známo založil jistý zeman Bačata kolem roku 1458. A byl to zřejmě právě on, kdo má hlavní podíl na vzniku bačetínských dušiček – bludiček. Podle historicky doložitelných pramenů měl zeman ošklivou a hádavou ženu. A protože všechno má svou mez, než by se Bačata se svou ženou stále hádal a zlobil, našel si krásnou a milou přítelkyni s dlouhými plavými vlasy. Už tenkrát, jak vidno, měli bačetínští velmi vytříbený vkus.
Po čase mu ale jedna nestačila, neboť jak známo s jídlem roste chuť. Bačata si opatřil další a další, všechny krásné blondýny, až jich bylo sedm, stejně krásných a milých. Ovšem nic netrvá věčně a každá legrace něco stojí. Tak se také stalo. Milý zeman Bačata nejen že zchudnul, ale co horšího, na jeho fraucimor mu přišla jeho ošklivá a hádavá, nicméně zákonitá manželka. A jak se dalo očekávat, udělala mu peklo na zemi.
Leč zakladatel obce Bačata byl kavalír, a než by se svých přítelkyň vzdal nebo je nechal upadnout do bídy a morálního bahna, nabídl jim, že mohou spolu s ním čestně zahynout na místních blatech. Ta se tehdy rozprostírala právě v místech, kde se dnes říká Na Brtvě a Na Číhadle. On sám na vše dohlížel. Když se za poslední, sedmou kráskou zavřelo černé bahno, tu si náš hrdina, zcela náhodou, vzpomněl, že mu jeho zlá žena nakazovala, aby přišel včas k obědu, že bude knedlo, zelo, vepřo. A tak se tedy poslušně a hlavně ne nápadně vrátil domů. Mýlil by se ten, kdo by myslel, že byl za své hanebné počínání spravedlivě potrestán. Ani náhodou. Stačil ještě znovu nechutně zbohatnout a v poklidu, i se svou zlou a hádavou manželkou, se dožil kmetského věku. Svým potomků odkázal polnosti, které sahaly až k Dobrušce. Teprve po jeho skonu se v okolí Bačetína začaly objevovat bludičky. Někdy pocestnému poradí cestu dobrou, jindy ho zavedou do bažin.
Jako tenkrát před Vánocemi. Sedlák z Bačetína poslal navečer čeledína do Ohnišova k řezníkovi, aby k nim na druhý den zrána přišel zabít pašíka. Mládenec si to namířil rovnou přes louky, aby to měl blíž. Najednou se před ním objevilo světýlko. Čeledín se podivil, jak se mohl cestou tak zamotat, vždyť tam žádné stavení nemá být. Šel za světlem, aby zjistil, kam že to vlastně ve tmě zabloudil. Ale světlo se nepřibližovalo. Mládenec se rozběhl – a žbluňk, skončil v potoce. Když se rozmáchaný, zablácený a celý zkřehlý konečně vyhrabal na břeh, uviděl další dvě světélka, jak se pohybují a vznášejí nad potokem. Celý se vyděsil strachem, když si uvědomil, že to jsou bludičky, které ho svedly z cesty. Seděl na břehu a přemýšlel, jak z té šlamstyky ven, když zaslechl v dálce štěkat psa. Zvedl se a šel za jeho hlasem. V duchu se modlil, aby se pes ještě ozval - a měl štěstí. Po chvilce se psí štěkání ozvalo znovu a poměrně blízko. Za malou chvíli stál čeledín u stavení. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že je opět v Bačetíně. Unavený, zmrzlý a k smrti vyděšený se doplahočil domů a s hrůzou ve tváři vyprávěl vše hospodáři. Ten druhý den dojel pro řezníka s povozem. Čuníkovi tak bludičky prodloužily život ještě o půl dne. A čeledín? Ten své dobrodružství odnesl pořádným nachlazením a za tmy by ho od té doby ze vsi nikdo nedostal.
O bludičkách věděl své i starý flašinetář. V Domašíně, to je přes údolí kousek od Bačetína, bylo posvícení, a tak tam s babičkou točili klikou svého kolovrátku, až je ruce bolely. Jídla a pití bylo dostatek a sedláci pořád chtěli, aby jim hráli. Na cestu k domovu se vydali až za tmy. To se ví, že šli přímo přes Brtvu. Babička spěchala napřed, aby doma zatopila, a dědeček táhl kolovrátek sám. Ani nevěděl jak, jestli toho vypil ten den trošičku víc, než snesl, prostě sešel z cesty a táhl svůj nástroj po lukách. Najednou, kde se vzala, tu se vzala, objevila se světýlka. Rejdila kolem něho a lákala ho dál do bažinaté louky. Flašinetář se ale zarazil, chvíli na ně vy jeveně zíral a pak, asi svou roli sehrála i kořalička, co večer popíjel s domašínskými sousedy, vytáhl kliku, zastrčil ji do truhličky a začal bludičkám vyhrávat. Světýlka přestala dědečka lákat a roztančila se kolem něho v divokém reji.
Babička zatím doma zatopila, nachystala peřiny, aby stařeček mohl hned zalehnout do kanafasu, ale ten si dával na čas. Hodila přes sebe vlňák a vydala se muži naproti. V dálce zaslechla kolovrátek. „Co ten můj starej blázní, to toho nemá ještě za celý den dost?“ pomyslela si a přidala do kroku. Když uviděla rej bludiček, zarazila se. Pak si ale dodala kuráže, pokřižovala se, udělala kříž směrem k bludičkám a zvolala: „Chval každý dobrý duch Hospodina!“ Světýlka zmizela, stařenka vzala dědečka za ruku a šťastně spolu dorazili k domovu. Ale jestli si myslíte, že se dědeček polepšil a přestala mu chutnat kořalička, tak to si musíte přečíst nějakou pohádku.
Nicméně z uvedených příběhů vyplývá, že při svých toulkách se máte mít na pozoru a svého cíle se snažte dosáhnout před setměním.
Bačetín - bludičky
Bačetín - bludičky

Líbí se Vám tyto stránky? (Oznámkujte je jako ve škole)

1 (39 | 40%)
2 (21 | 21%)
3 (14 | 14%)
4 (9 | 9%)
5 (16 | 16%)

Jaké je Vaše oblíbené lyžařské středisko v Orlických horách?

Orlické Záhoří (14 | 6%)
Nový Hrádek (15 | 7%)
Kamenec (11 | 5%)
Dobřany (12 | 5%)
České Petrovice (11 | 5%)
Čenkovice (12 | 5%)
Sedloňov (19 | 9%)
Zdobnice (17 | 8%)

Které roční období máte v Orlických horách nejraději?

Jaro (13 | 16%)
Léto (37 | 46%)
Podzim (16 | 20%)
Zima (15 | 18%)

Jak často navštěvujete Orlické hory?

1x - 2x ročně (11 | 16%)
3x - 4x ročně (6 | 8%)
5x - 6x ročně (6 | 8%)
7x - 8x ročně (2 | 3%)
9x - 10x ročně (3 | 4%)
Víckrát (11 | 16%)
Vůbec (6 | 8%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one